Logo
Blog
10.11.2019
Kvůli čemu nám byla zamítnuta půjčka? Nejčastější příčiny nezdaru
Chtěli jste si půjčit peníze, už se vše zdálo být na dobré cestě, ale banka nebo nebankovní společnost nakonec řekla, že žádost byla stornována – nesp... číst celé
28.10.2019
Karta Revolut s sebou přináší nové možnosti, které ušetří čas
Posílat peníze do celého světa z jedné jediné karty, která si dokáže poradit s přepočtem u desítek různých měn. Že by to uspořilo čas a přineslo spous... číst celé
07.10.2019
Bankerat, klasická půjčka přímo od lidí
Ne banky, ale jednotlivec, který investuje a půjčuje tím peníze někomu dalšímu – na úrok, který by byl pro klasický peněžní ústav spíš nereálný. Také ... číst celé
Další novinky z našeho blogu
  1. Úvod
  2. Blog
  3. Historie financí aneb kde se vůbec vzaly první mince?
Historie financí aneb kde se vůbec vzaly první mince?
08.04.2019


Keltové měli duhovky, Římané sestercie a solidy, středověká Evropa znala české groše nebo florény, které dostaly jméno podle centra toskánského regionu. Antický Egypt platil plíšky ze stříbra, mědi nebo zlata, co sice mají funkci platidla, ale rozhodně se ještě nedají považovat za mince. A Slované platili za zboží umně zpracovanými a bělenými plátny. Směna zboží ale nebyla tak praktická, jako obchodování s mincemi. A vladaři si díky tomu mohli přesně spočítat daně. A kdo vládne, ten také určuje pravidla…

Lýdské statéry jsou vůbec prvním uznávaným platidlem

Maloasijské městské státy a mince vážící asi pět gramů, sedmé století před Kristem. Říkalo se jim statéry, byly raženy z elektronu, což je v přírodě se běžně vyskytující směs stříbra se zlatem, takže šlo i o dlouhodobé uchovatele hodnoty. O talentech nebo librách už slyšel každý, původně jsou to měrné jednotky, jejichž význam přešel i na platidlo. Důvod je prostý, kovové mince musely mít určitou váhu, od čehož se odrážela i jejich nominální hodnota. Měna byla krytá zlatem nebo jiným kovem, v případě, že byla mince roztavena, stále ještě se dal kov bez problémů využít.

Římská říše a obsah zlata v mincích – to by byl skoro námět na román! Samozřejmě, že v průběhu dějin se mince nejen falšovaly, ale také se uměle pracovalo s jejich hodnotou. Antičtí císařové nechali razit mince tu s vyšší, tu s nižší porcí zlata a nejcennější z kovů doplňovali nějakým jiným, méně hodnotným. Směna obilím, mušlemi nebo plátnem je ale mnohem méně praktická, mincovnictví a jeho rozvoj znamenalo pro ekonomiku všech středomořských oblastí velkou vzpruhu. V českých zemích se razily dukáty, ale také groše nebo krejcary. V době svatého Václava hrály první housle denáry, o duhovkách v podání Keltů, které obdivovali národní obrozenci, se už popsalo také hodně papíru.

Aureus v období římského impéria nahradil Konstantin

Až Konstantin Veliký provedl měnovou reformu, skončila platnost měny zvané aureus – která se razila po skoro čtyři staletí, šlo o asi šestigramovou minci s průměrem 18 milimetrů a vysokou hodnotou. Doslovný překlad nakonec zní jasně – zlaťák. Konstantinův solidus spatřil světlo světa v roce 309, v sedmém století ale barbarská království dávají přednost spíše stříbrným mincím nebo ještě mnohem drobnějším (!) mincím ze zlatého kovu.

Arabové krátce poté, co ovládli Středomoří, začali s ražbou dináru, zlaté mince, která měla podobně skvělý zvuk jako solidus. Dějiny peněz jsou hodně pestré, řada mincí se razila jen po dobu vlády panovníků, kteří se na trůně střídali klidně i během jednoho kalendářního roku. Další vládce nechal razit jinou minci, samozřejmě se svým portrétem. Platit ale mohly bez problémů obě, proč také ne? Hrálo se i na obsah kovu v minci, který byl garantován. Nešlo tedy o papírek zdánlivě bez hodnoty…

A co bankovky? První s nimi přišli Číňané

V Evropě je bankovka – neboli „bankocetle“ v jazyce Babičky Boženy Němcové – otázkou až pro sedmnácté století a švédskou centrální banku. Důvěru si ale vybudovala až mnohem později, lidé samozřejmě věřili jen osvědčeným mincím. A to opravdu velmi dlouho, už jen proto, že i za vznikem Velké francouzské revoluce stojí právě finanční machinace s bankovkami a státní bankrot Bourbonů. Dnes, v době debetních a kreditních karet, už zdánlivě ani papírové bankovky nepotřebujeme, hovoří se o plně elektronické měně – stačí přiložit kartu a nakoupit (případně zadat příslušné údaje online). A tím by se završil osud papírových platidel, které znala už před tisíci lety středověká Čína.



Upozornění:

Výše uvedené sdělení neznamená uzavření smlouvy o půjčce, ale jde pouze o návrh na uzavření této smlouvy.

Copyright © 2019 ChciPůjčku.cz